ASIA & CHILLI FEST

Projekt Implementace Krajského akčního plánu 2 – Inovace ve vzdělávání,
reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0021106, partner č. 18

Na začátku října se odvážliví zájemci Klubu – Společně na výstavu, muzea a vycházku, vydali na Výstaviště Holešovice. Tam se totiž konal Asia & Chilli fest! Kdo se odvážil, mohl ochutnat pálivá asijská jídla a speciální nápoje, zakoupit si chilli omáčky nebo potřeby pro pěstování chilli papriček na domu. Ti méně odvážliví mohli alespoň sledovat pojídání těch nejpálivějších papriček světa, čehož se účastnil i mistr světa a držitel několika rekordů zapsaných v Guinessově knize – Mike Jack. A pro všechny tu byl program v podobě přehlídky asijského bojového umění, čajového obřadu, malování hennou a mnoho dalšího…   

??? Věděli jste, že….

• Letos se v Praze uskutečnil již 9. ročník Chilli festu a byl výjimečný tím, že byl poprvé spojen i s Asia Food festivalem.
• Také se letos poprvé soutěže v pojídání nejpálivějších papriček účastnili soutěžící ze zahraničí.
• Nejstarší archeologické důkazy o chilli, coby potravině byly uskutečněny v jihozápadní části Ekvádoru ve Střední Americe. Jednalo se o zdomácnělou formu keříkovité samosprašné rostliny a doplňovala jídelníček už před 6 tisíci lety.
• Zásadní význam pro rozšíření chilli paprik po celém světě mělo objevení kontinentu Kryštofem Kolumbem. Ten tuto plodinou pojmenoval paprikou, a to z důvodu nápadně připomínající peprnou chuť – tehdy v Evropě známého pepře (piper), lišícího se od ostatních plodin pikantností.
• Intenzita pálivosti v paprikách je způsobena množstvím tzv. kapsaicinu, tedy látky C18H27NO3 (4-hydroxy-3-methoxybenzyl) stejně nevyslovitelné jako nepoživatelné. Tento metaboloid rozpustný v tucích a alkoholu rostlina produkuje nejspíše pro ochranu proti požití některými savci.
• Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz. Kapsaicin vyvolává pocit pálení a bolesti. Nepálí jen v ústech, ale je schopen potěšit veškeré sliznice a při vyšší koncentraci pociťujeme pálení i přes pokožku. Tzv. nociceptory převádí vzruch vyvolaný vázáním kapsaicinu na vanilloidové receptory, což jsou iontové kanálky uzpůsobené pro příjem vápníku do neuronu. (Proto tedy vnímáme kapsaicin coby nehašené vápno?) Buňky běžně hydrolýzou (rozkladná reakce, při které se spotřebovává voda) vyměňují bílkoviny v “režimu“ SERCA, ovšem kapsaicin mění vjem těchto neuronů do “režimu“ JTP a tím sníží výměnu iontů doprovázenou pálivostí, zvýšeným tepem a potem.